Ďaký štvrtok v Terči, hej?

Tož to bolo takto. Okolo pol sedmej som vyrazil, že pojdem kupit eště jeden listok pre kamaratovat kamarata na Break4beats na piatok. Všetko časovo vychadzalo naozaj pekně. Zprvu ma strašňa dodrbala dluhá frunta, tož som počkal těch pať minut, hej. Pak však teprve prišla ta hrozná zvesť. Liskov za 250 Kč už nemali a já peniaze na tých za 275 Kč nemal. K čemu taky hej? Tož som skočil vybrat a po kratke uvadze, že skočim na ostatné pobočky zajtra, som zamieril k Besedovejmu domu.

Tam sa mal konať akýsi koncert pre piano a husle. U hlavní budovy hudebnej fakulty som sa spytal, kte že to ako je a zopar minut už som vchádzal bez klepanie (!) na luxusnej balkon v Besedovemu domu.

Nevinný nákup a hrubost brněnské hlídky

Půl jedenácté večer. Za půl hoďky zavírají Kampus. Hodiny ukazují správný čas, tedy 22:35. Už bych měl vyrazit, nebo to ani v pantoflík nestihnu před zavíračkou. Balím peněženku, mp3ojku s novým mixem, košilu, bolavé nožky, čekuju love, kilo stačí. *Vrátit zpátky*

Vyrážím rychlou chůzí vzhůru ke Kampusu, tuním, šlapu trávou, bojím se že šlapu do hovna, přebíhám silnici daleko od najezdu na dálnici/sjezdu z dálnice, vzpomínám na otce a zákazu přebíhání dálnic, který později stejně poruším. Všechno včas, mlčení u vchodu stojícího personálu ignoruji hlasitým zvukem uší plných sluchátek.

Svátky jako krmivo telekomunikací a vůbec ta strhlá sobota

Jak bych to shrnul tento (ještě včera) týden? Čtvrtek hokej, houpačka, webgame srázek a tak… to vlastně minulý čtvrtek, (Rimmer by mohl vyprávět) vedle. A předminulý čtvrtek jsme byli s Osovým bytečkem ve Čtrnáctce.

Pak v Liberci rychle oslavit s boží Anetkou mistrovství a zapařit do Areny. Hezky s Milánkem a jeho Slovanem, že.

Má paměť od soboty utrpěla pár děr, tak, prosím, omluvte mezery v konstantním časovém toku. Obvykle to dělá, když toho zažije moc a navíc se na to ani nevyspí. Hlavně že mám vějíř s Amundsenem. Pamatuju si aspoň tu sobotu?