Jak by řekl Slovik.cz, “Ignis Brunensis“. Tím se tedy vysvětluje poslední otázka kolem této úžasné akce, která se uskutečnila mezi 22. 5. a 7. 6. v Brně. Tentokrát měla pouze celoevropská (Japonci zůstali doma :-() soutěž ve ohňostrojích unikátní podmínky na pozorování a to díky téměř vypuštěné přehradě. Nebudu Vás cpát fakty, kdy byla vypouštěna naposledky, ale bylo na čase. Navíc přišlo více lidí než minule, tedy přesně 1 574 000 (těmi posledními nulami určitě blafují)…

…kteréžto číslo bylo spočteno poctivými brigádníky (viděl jsem je!). Ti bedlivě sledovali přijížděvší a odjížděvší šaliny a zapisovali počet plných normošalin do svých poznámníčků.

A teď co to je doopravdy

Kdyby oficální název zněl “Největší sraz opilých lidí v ČR”, byl by možná mnohem výstižnější, proto krom fotografů, rodinných skupin, pořadatelů a abstinentů, jenž dohromady zastupovali menší třetinu, tam nikdo jiný nebyl. A na to vemte jed :-). Více opilích lidí jsem vživotě neviděl (a to byla tma) a minimálně do příštího roku neuvidím, tedy pokud se omylem nedostanu někam, kde bude více jak 120 000 opilích lidí.

Ani pojmenování “Brněnská Matějská pouť” není zcela mimo mísu, protože tolik mašinek jsem neviděl, stejně jako těch opilců. Od běžných za 50 Kč po tu nejdražší za 150 Kč. Bohužel nikdo ani na jednom z ohňostrojů neměl dostatečné množství peněz či koulí pro realizaci aspoň té za pajdu. Ono technika není všechno, jak říkal jeden fiktivní zvukař, kterému se zabila manželka (skutečně fiktivní).

Jaké to bylo?

Když mi bylo asi 13/14, chtěl jsem si udělat na Silvestra pořádný ohňostroj se vším všudy, což v té době znamenalo co nejvíc rachejtlí za hodně pěnez, tak jsem nasmolil nevímjak pyrotechnické zboží za zhruba 900 Kč plus nějaké to pod stromeček. Rodina mě pak osudový večer hrozně plašila, že to nestihnu vystřílet a že budu muset přestat, protože ostatní už taky přestanou, tak abych jako nerušil noční klid. To jsem byl ještě malý a hlavně hloupý, tak jsem střílel rachejtli za rachejtlí a po 20 minutách jsem měl nulový zážitek a oškrtaný palec.

Dnešní doba je naštěstí jiná a tento rok byl poprvé použit tzv. “one-click” systém. Kdyby byl tenhle systém tehdy v roce 2002 už na světě, stačilo by naprogramovat, pospojovat, stisknout a jít se koukat. A tak jsem si konečn zažil svůj vysněný ohňostroj, a to hned několikrát. Lepší už nikdy nic nebude (až v Japonsku), což je možná trochu na škodu, ale protože nejsem ohňostrojový-person, tak k přilepšení :-).

Ve zkratce/heslovitě: naprostá bomba, dynamičnost, rány, intenzita světla na obloze, přístupnost chudým studentům, preciznost, hudební doprovod Kiss Hády (zejména vypichuji 2 * užitý Superman theme) naladitelný na Straikiho mobilu, zakoupený turek (turecký med) a perníkové srdce, trocha sportu, zpěv v šalině o sexuálním zprznění Mlynářovi dcery a další unikátní sociální služby.
Jo a nejlepší bylo 30. 5. Rakousko – silně dynamické a s hustými rachejtlemi ve tvaru srdíčka a krychle :-).

Odkud a kam a kde a proč pozorovat

Dle Schmutzkovy teorie šetření času stačí vyjet mezi 22:00 a 22:10 (spousta hloupých lidí už v 21, čímž si ohňostroj otráví ) z Hlavního nádraží šalinou 1/P1 směr tam-kam-jede-nejvíc-lidí, dále vystoupit na zastávce s poznávacím znakem hodně-lidí-vystoupí, jít ze zastávky hned doleva nahoru tou pěšinkou, ne s většinou jako ovce! Pak ještě pěšinkou, zahnout za první les (ne ten u zastávky) vpravo, pak 50 m, zahnout doleva dolů v šeru hůře viditelnou pěšinkou, utíkat jak blázen přespole poloplné poloopilých lidí, přes les rovně, tam se na chvílu napojit na hlavní proud lidí, který Vás nasměruje (vy běžíte vlevo na kraji, kde je minimum překážecích živých sloupů) k břehu přehrady. Tam se asi 3 minuty proplétáte, než dojdete k vodě. U ní jadete vhodné místo cca 2 m od vody bez fotografů za Vámi a můžete se kochat :-). Podováme s foťákem nastaveným na režim “ohňostroj”, nebo uzávěrkou 1/30 (už nevím, ale malou stě) a stativem. Dobrou chuť.

Nebo se Vám při třetím ohňostroji stane, že jedna z šalin zkolabuje zhruba 6 zastávek před cílem, Vy musíte běžet 400 m na bus a i tak přiběhnete o 12 minut pozdějc. Aspoň že v té šalině byl ten “amík” :-).

V případě přehrady je ještě nutno dodat, že je velmi důležité pokaždé měnit polohu. Doporučuji jednou na pravém rohu mysu (ne zcela regulérního) z pohledu k ohňostroji, což je typické výbuchy s krátkou dobou toku zvuku a silně intenzivním světlem. Podruhé jít kousek s ovcemi a pak vpravo nahoru na nějaký kopec. Opět co nejblíže ohňostroji na hranu té hory, což bude typické výskytem velkého množství světýlek ve vodní hladině. A na třetí a čtvrté navštívení doporučuji trochu improvizovat, vyrazit třeba o 20 minut později dříve, a jít na úplně druhou stranu přehrady, ergo sledovat vše zezadu. Nebo si vzít plavky a sledovat vše co nejblíže z vodního prostředí. Ba dokonce si vzít podvodní brýle, podvodní dýchací trubičku a podvodit se pohledu na ohňostroj před vodní hladinu.

Pokud jde o Denisovy sady, tak jít na nějaký most u Hlavního nádraží (to ještě nemám tak očekováné, bo to bylo jen jednou a stihl jsem to akorát na 2 minuty). A co se Špilberku týče, tak dole na Čáře, či přímo u Altánku u Špilberku. Možno aj Starý pivovar není na škodu. Rozhodně ne Kraví hora. Možná je odtamtud dobrý výhled (pokud Vás někdo ochotně správně navede, nebo pro Vás dokonce zajde, že), ale rachejtle jsou malé, navíc daleko, takže výbuch má zpoždění 6 s (první ohňostroj, kde si toho lze všimnout; nevím proč, ale máme v Brně nějaký pomalý vzduch asi), což je pro mozek bez asociace se světelným efektem opravdu k ničemu.

Zajímavé odkazy a mé fotogalerie

• Info o návštěvnosti ohňostrojků
• Výsledky celé soutěže
• Fotosoutěž (do 31. srpna 2009)
• 22. 5. 2009 – Tanec draka (Špilberk)
• 27. 5. 2009 – Zápas pekla s nebem (Španělsko)
• 30. 5. 2009 – Nebe a peklo (Rakousko)
• 31. 5. 2009 – Intermezzo na Špilberku
• 3. 6. 2009 – Velký třest (Porugalsko)
• 5. 6. 2009 – Grandfinále na Špilberku

Už se těším na další rok :-).