Mnozí z Vás jistě nemohou napětím vydržet další díl našich přátel. Věřte že je psát s podobnou intenzitou velkého umění.

Byl skoro večer, tma. Na stropě se vesele houpal ufolustr, který měl být nejbližší dny vyměnen za nový, který měl dokonce svítit i na něco jiného než byla nevyužitá zeď nad Schmuoovou postelí. A proč se houpal? Protože světlo Osovým Přátelům přece nezkazí náladu, a proto nahlas dováděli a dělali koniny.

“Tak já vyvětrám, je tady hrozný vedro,” neustále si stěžoval liberečák Schmu a zcela nevinně otevřel okno.
Příjemný chládek všechny uklidnil. Všechny 3 nutno podotknouti, protože Tom byl zase v té tajemné cépéesce.

Bylo kolem 22 nebo půlnoci, když v zámku opět zachrastili klíče. Naši tři Osoví Přátelé ještě k tomuto zvuku neměli averzi, proto jim to bylo víceméně jedno. Ale všichni pociťovali, jako kdyby opět nědko větral.

“Nazdar přátelé,” ozval se ještě ne všem zcela tak známý hlas a Tom vešel do pokoje s báglem na zádech. Velikou náhodou bylo, že Tom a Schmu mají stejné batohy. Proto vždy Osoví Přátelé drží tak pospolu. Nosí stejné bágly, leží ve stejné posteli… ale o tom až jindy.

“Ahoj, ahoj, ahoj,” ozvali se netrojhlasně Osoví Přátelé, kteří počítačovali na svých počítačích, protože na fyzické aktivity ve 4 je tu málo místa.

Už tak počítačovali za Tomova příchodu dobrých pár vteřin, když tu se najednou ozval: “Vy jste větrali?”
Schmu: “Ano.”
Tom: “Tož při světle jste větrali?”
Schmu: “Ano.”
Tom: “A k čemu jste větrali?”
“Bylo tady vedro, tak jsme chtěli ochladit,” nenapadla Schmua hloupější odpověď.
Tom: “Ale pak tu jsou komáři, Tomé. To nemůžeš větrat, když svítíš,” byl poučen Schmu a od té doby hodil z okna za tmy a při světle pár jablek.

Pak se Tom, vyzbrojen novinami, vrhl na boj proti ošklivým komárům, kteří se drželi sosák tlapky na zdi a ne a ne odbzučet. Ulovil jich dobých 10 kousků a obětoval tomu celou půhodinu, protože správné lovení komárů vyžaduje přesnou mušku a trpělivé ruce, což Tom jako zkušený lovec moc dobře věděl! Někdy bylo třeba čekat i deset sekund, než se mohlo na komára zaútočit. Člověk nikdy neví, co ta mrška udělá.

Ten večer mohli Osoví Přátelé opět sladce spát, protože je neměl kdo bzučet. Ale komáři nebylo to nejhorší, co je v bytě mohlo potkat. Zdaleka…